Zimní výcvik na Výrovce

Výcvik začal nevalně: 3 – 4 dny před odjezdem 6 účastníků zrušilo svou účast (hrůzné důvody: nebude tam Zuzka, nebude tam nikdo, koho znám, neudělala jsem zkoušku, jsem nachlazená, nebude tam Amálka, …). Nicméně zdravé jádro zůstalo a nelitovalo. Takže Vojta s jeho mamkou Evou (ženskou do nepohody), kluci Kryštof a Dominik, Štěpka a Štěpán, Aleš. Ondra, Paguro a Bimboška.

V pátek kolem 10 hod jsme dorazili do Pece, nasadili většinou skialpové lyže a frr na Výrovku. No „frrr“ to úplně nebylo. Aleš musel opravovat patku vázání, Štěpán zapomněl v autě mobil, takže došlo k malým časovým ztrátám 😓.


Ale na Výrovce jsme se všichni sešli hezky v restauraci u polévky, pivka a halušek. Asi po hodince oddychu a ubytování jsme vyrazili na skialpech a menšina na běžkách směr Luční bouda. KOusek nad ní jsme trénovali vyhledávání s pípákem, ale rychle přicházející tma nás hnala zpět na Výrovku. Tam po vydatné vačeři došlo na seznamku s Norbertovou slečnou a jeho kamarádem Vojtou.-). Zábava vrcholila karetními hrami a hrou Dobble. Každého však brzy přemohla únava z nezvyklého pohybu na skialpech a z čerstvého horského vzduchu a tak se šlo kolem 23 hod spát.
Snídaně od 8 hodin dovolila i větším spáčům pospat si a výcvik začal v 9:30 lezením v ledu a vyhledáváním s pípáky. Celé dopoledne jsme se střídali ve dvou cestách na ledovém rampouchu za chatou. Vyzkoušeli jsme si dvoje „výborné zbraně do ledu“ a střídali lezení s vyhledáváním. Po menším obědě jsme vyrazili na skitouring směr Bufet na Rozcestí a odtud do lesa po zelené směr Pec. Tam jsme vyhledali strmou stráň a nacvičovali jízdu po prdeli regulovanou cepínem. Nebylo lehké ujezdit rychlý tobogán, ptže sníh byl tvrdý, těžký. Ale Homáči byli silní a tak se zadařilo a každý si vyzkoušel, jak je dobré dávat bacha při chůzi dolů ve žlebu, aby nespadnul a nemusel regulovat své kotrmelce . Návrat na Výrovku byl tentokrát o malinko dříve než padla úplná tma 😯.


Večeře a zábava byla v plném proudu, když Bimboška vyrazila na skialpech do Pece pro Honzu, který za ní přijel. Nicméně ještě stihli dorazit na večerní hrátky a pokecy s Norbertem a spol.
Neděle dopoledne začínala balením a vyklízením pokoje. Ale po této aktivitě jsme obsadili rampouch za chatou a lezli a opět vyhledávali pípáky. Dokonce se Dominik nabídl a dělal figuranta zasypaného lavinou. Naštěstí naši „záchranáři“ byli rychlí a tak nezahynul na udušení v lavině.
Po malém obědě jsme sbalili všechny věci, hodili do batohů na záda a valali okruhem přes Liščí horu zpět k autu. Dominik měl však velmi těžký batoh a tak využil nabídky Bimboška, přihodil si ho k jejímu batohu na pulk a táhl ho k Bufáči. Tam se prohodil se svým bratrem, takže Bimboška nesla batoh Kryštofa na zádech, Kryštof táhl pulk se dvěma batohy a Dominik si lehce jel na běžkách – chudinka slabá, ještě musí trénovat. Při sjezdech si Kryštof vyzkoušel, že ovládat pulk, který ho předjíždí a má ho přicvaklý k bederáku, není legrace.).
No, nakonec jsme se všichni nějak dostali na P k Bimbusu.


Vojta byl asi nejlepší účastník: ve svých 9 ti letech se proháněl na běžkách jako Moravec a jeho lezení v ledu se začalo podobat výkonům dopělých a jeho vyhledávání pípákem bylo možná rychlejší než některých skutečných horských vůdců!!
Ostatní byli také borci, Dominik a Kryštof se nenechali samozřejmě Vojtou zahanbit, ale těm je o 3 – 4 roky více 😜.
Štěpka a Štěpán měli splitboardy a libovali si na nich jedno půldne při sjíždění Modráku. Příště zkusíme i my ostatní 👬.

Aleš, Paguro, Ondra, Bimboška, Honza, Norbert se svou Zuzkou a kamarádem Vojtou si užili legrace na společné noclehárně, kde se na noc zavíralo okno, vyluzovaly se různé zvuky naznačující „spokojený spánek“ ubytovaných a ráno se probuzení odehrávalo velice různými zvukovými a jinými efekty…
Parádní výlet – jak účastníci psali, a těšíme se na další akcičky!!!

Další fotky naleznete zde.

Bimboška

1 thought on “Zimní výcvik na Výrovce

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *